Beskydy,informace,hory

Beskydy - informace pro návštěvníky

Oblíbená turistická destinace

 

Beskydy jsou turisticky atraktivní destinací a hojně jsou navštěvována za účelem rekreace. Nejvýznamnějšími zimními středisky na našem území jsou Pustevny nedaleko Radhoště, s lyžařským střediskem se sedačkovou lanovkou, s dřevěnými stavbami v lidovém slohu z konce 19. stol., známé též dvěma malými jezírky v rašeliništi poblíž Pusteven,  a horské sedlo Bumbálka na česko- slovenské hranici, s horským hotelem, lyžařským vlekem a lyžařskou turistickou trasou.

 

Přímo v oblasti CHKO vedou dvě naučné stezky – Šance a Radegast.

 

Významnějšími obcemi jsou např. Rožnov pod Radhoštěm, známý svým skanzenem Valašské muzeum v přírodě, Frenštát pod Radhoštěm s pěkným historickým jádrem, známý také skokanskými můstky, nebo Frýdlant nad Ostravicí při úpatí Lysé hory, nazývaný vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd.

Hory

Pohoří Beskyd se rozprostírá na území tří států - České republiky, Polska a Slovenska. Na území České republiky leží na území Valašska, tedy v severovýchodní části Moravy, v Polsku kolem jeho jižní hranice a na území Slovenska v jeho severní oblasti zvané Orava.

 

Většina pohoří je zalesněná s oblými vrcholy a pouze místy vystupují skály na povrch. Původní lesní porost byl omezen a změněn, převládají smrkové lesy. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Babia hora (1725 m) v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd na hranici Slovenska a Polska. Na českém území je nejvyšší Lysá hora (1 323 m).

 

Různá nadmořská výška  a expozice svahů mají vliv na klimatické rozdíly v jednotlivých oblastech Beskyd. Objem průměrných ročních srážek je 1400 mm, směrem k východu srážek přibývá. Sněhem jsou horské oblasti pokryty 4 – 5 měsíců v roce.

 

Beskydy jsou poměrně hustě zalidněny, především na polské straně. Život je soustředěn hlavně do kotlin, např. Čadca, Gorlice, Żywiec, v Polsku se ale nezřídka objevují obydlí a pole ve vysokých polohách. Obydlí jsou roztroušená a samoty nesou většinou jméno svého zakladatele nebo rodin, které v nich žijí již delší dobu.

 

Pro dopravní spojení jsou využívány průsmyky (Jablunkovský, dukelský, Lupkovský), jinak je terén poměrně obtížný.

 

 

Beskydy na území České republiky

Moravskoslezské Beskydy jsou součástí oblouku vnějších Západních Karpat. Stoupají nad Frenštátskou brázdou. Řeka Ostravice je rozděluje na dvě části, východní a západní.

 

Masiv Lysé hory (1 323 m) se nachází právě ve východní části, dalšími významnými vrcholy zde jsou např. Travný (1 203 m) a Ropice (1 083 m).

 

V západní části se horské pásmo zmenšuje. Najdeme zde např. vrcholy Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m) a Radhošť (1 129 m). Radhošťskou hornatinu odděluje od Smrku hluboké údolí potoku Čeladenka.

Na jihu jsou Moravskoslezské Beskydy ohraničeny Rožnovskou brázdou, od které pohoří pokračuje skupinou Vsetínské vrchy s nejvyšším vrcholem Vysoká (1 042 m). Vsetínské vrchy mají mírné svahy a krajina působí měkce.

 

Na západě na ně navazuje skupina Hostýnské vrchy s kopci Kelčský Javorník (900 m) a Hostýn (735 m). Od Vsetínských vrchů je dělí tok Vsetínské Bečvy. Hostýnské vrchy pak k severu klesají poměrně prudce.

 

Dalšími doposud nejmenovanými vrcholy Moravskoslezských Beskyd jsou např. Magurka (1 067 m) a Javorový vrch (1 032 m). Slezské Beskydy bývají někdy označovány jako Těšínské Beskydy.

 

 

Beskydy na území Polska

 

Polské Beskydy se obecně dělí na západní (Beskidy Zachodnie), centrální (Beskidy Środkowe), nízké (Beskid Niski) a východní (Beskidy Wschodnie).

 

Nejvyšší vrchol polských Beskyd Babia Góra (1725m) leží v části Beskid Żywiecki, která je součástí západních Beskyd. U Západních Beskyd se můžeme setkat s dalším podrobnějším členěním na Beskid Śląski (Skrzyczne,1 257 m), Beskid Mały (Czupel, 933 m), Gorce (Turbacz, 1 310 m), Beskid Makowski (Lubomir, 904 m), Beskid Wyspowy (Mogielica, 1 170 m), Beskid Sądecki (Radziejowa, 1 262 m), Kotlina Żywiecka, Kotlina Rabczańska.

 

Východní Beskydy se dále člení na tyto celky: Beskidy Brzeżne, Beskidy Pokucko-Bukowińskie, Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1 405 m), Bieszczady Zachodnie (Bieszczady, Tarnica, 1 346 m), Góry Sanocko-Turczańskie.

 

Krajina

 

Beskydy mají ráz středohor s hladce modelovaným reliéfem. Horniny jsou flyšového podkladu, jeho sedimentární vrstvy jsou tvořeny pískovci, slepenci a jílovcovitými břidlicemi. Horská pásma jsou řazená rovnoběžně za sebou, rozdělená brázdovitými sníženinami a kotlinami. Směrem na východ přibývá polonin - horských travnatých plání na hřbetech hřebenů. Zespodu bývají poloniny ohraničeny lesním porostem, většinou bez mezistupně keřů či malých stromů. Využívány jsou ke sběru borůvek a k pastvě dobytka.

 

Beskydské vodní prameny jsou značně chudé na vodu právě díky flyšovému podloží. Na svazích vrcholu Vysoká pramení řeky Vsetínská Bečva (někdy označována jako Horní Bečva) a Rožnovská Bečva (někdy též Dolní Bečva). Vodní toky v Beskydách mívají nevyrovnané vodní stavy. To platí i pro tyto dvě řeky, které jsou sjízdné pouze za vysokého stavu vody. Pitnou vodou zásobují oblast přehrady Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). Některé další menší přehrady jsou využívány k rekreačním účelům, např. Bystřice a vodní nádrž u Horní Bečvy. Také přehrada u Luhačovic, která byla původně vybudována jako protipovodňová.

 

Nejvýznamnějším tokem slovenských Beskyd je řeka Orava. Na Slovensku se také nachází největší vodní plocha Beskyd vůbec, vodní nádrž Orava na soutoku Bílé a Černé Oravy. Rozkládá se na ploše 35 km?, maximální hloubka je 38 m. Malou částí zasahuje i na polské území. Oravská přehrada je oblíbeným turistickým střediskem.

 

Na polském území je nejvýznamnějším tokem řeka Soła a největší vodní plochou je Żywiecká přehrada (Jezioro Żywieckie) na této řece, s rozlohou 10 km?. Leží v nadmořské výšce 337 m, je dlouhá 8 km, široká 2 km a dosahuje hloubky 20 m. Její hráz je vysoká 38 m. Využívána je k hydroenergetickým účelům, k regulaci povodí horního toku Visly, ale také k rekreačním účelům.

 

 

Příroda

V Beskydách se vyskytuje typická středoevropská flora a fauna.

 

Ve spodním pásmu lesů najdeme např. javor klen (Acer pseudoplatanus),  buk (Fagus sylvatica), jedli (Abies alba), karpatský smrk (Picea abies). Ze subalpinské flóry, která se v Beskydech vyskutuje v nadmořské výšce 190 – 1650 m, např. zakrslý smrk či jeřáb obecný (Sorbus aucuparia). Alpinská flóra je zastoupena  např. kostřavou karpatskou, kostřavou tmavou (Festuca supina), psinečkem alpským a sítinou trojklannou (Juncus trifidus). Alpinské pásmo v Beskydech začíná výškou 1650 m a rostliny typické pro toto pásmo můžeme tedy vidět  pouze na vrcholu Babia hora.

 

V lesích žijí např. divoká prasata, jeleni, lišky, jezevci, kuny, ale vyskytují se také vlci, rysi, divoké kočky či medvědi. Z ptáků jsou obvyklí např. datli, drozdi, sýkory, tetřevi hlušci, krkavci, orlíci krátkoprstí, káňata lesní, jeřábci lesní, orli křiklaví, ze sov např. výři velcí. Obojživelníci a hadi jsou zastoupeni např. čolkem horským, mlokem skvrnitým, kuňkou žlutobřichou, užovkou hladkou, zmijí obecnou a slepýšem. Ve vodních tocích, jezerech a nádržích žije mnoho druhů ryb, např. pstruh obecný potoční, lipan podhorní, karas obecný, parma, kapr. Příroda je bohatá také na hmyz, kterého se zde vyskytuje přes 3 tisíce druhů.

 

 

Chráněná území

 

Nejzachovalejší přírodní lokality Beskyd jsou chráněny a spadají do různých stupňů ochrany.

 

Na polském území jsou čtyři národní parky - Babiogórski Park Narodowy, Bieszczadzki PN, Gorczański PN a Magurski PN.

 

Na Českém území se rozprostírá na ploše 1160 km? Chráněná krajinná oblast Beskydy, největší chráněná oblast na našem území. Leží na území dvou krajů – Moravskoslezského a Zlínského, v nadmořské výšce od 350 m (Zubří) do 1323 m (Lysá hora). 71 % území CHKO je pokryto lesy. CHKO Beskydy byla vyhlášena v r. 1973 a její součástí je 50 maloplošných zvlášť chráněných území - přírodní rezervace, národní přírodní rezervace a přírodní památky.

Území CHKO se skládá ze tří celků - Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů. Protékají jí řeky Rožnovská Bečva, Vsetínská Bečva, Morávka a Ostravice.

 

Zvláště výjimečnou přírodní hodnotu mají původní pralesovité lesní porosty, ve kterých se vyskytují vzácná karpatská flora a fauna a dále původní luční společenstva. CHKO je také významnou ornitologickou rezervací. Na území CHKO je zaznamenán výskyt šelem, v r. 2009 zde bylo zjištěno 16 rysů, 8 vlků a 3 medvědi. Unikátní jsou pseudokrasové jevy jak povrchové tak podzemní. Díky historickému soužití člověka s touto krajinou jsou Beskydy v tomto smyslu ojedinělým typem krajiny. Důležitý je také rekreační význam oblasti, který přesahuje hranice regionu.

 

Maloplošná chráněná území jsou

 

• přírodní rezervace Bučací potok, Čerňavina, Draplavý, Galovské lúky, Huštýn, Klíny, Kutaný, Malenovický kotel, Malý Smrk, Mazácký Grúnik, Noříčí, Poledňana, Smrk, Studenčany, Travný potok, Travný, Trojačka, V Podolánkách, Velký Polom a Zimný potok,
• národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn, Mazák, Mionší, Prales Razula, Pulčín – Hradisko, Radhošť a Salajka,
• přírodní památky Brodská, Byčinec, Kladnatá – Grapy, Kněhyňská jeskyně, Kudlačena, Kyčmol, Lišková, Motyčanka, Obidová, Ondrášovy díry, Pod Juráškou, Pod Lukšincem, Podgrúň, Poskla, Rákosina Střítež, Skálí, Smradlavá, Stříbrník, Uherská, Vachalka, Velký kámen, Vodopády Satiny a Zubří.